Jedná se o první příspěvek při mé cestě do Rakouska v rámci Erasmu na TU Graz.

16.2. jsem s pomocí jednoho našeho velmi obětavého známého dorazil do Grazu. Jako první důležitá zkouška v cizí zemi byla registrace na místním úřadu (das Büro). Po úspěšně provedené registraci termínu (Termin Buchen) v online systému jsem se vydal hledat danou adresu.

Cestou na úřad jsem trénoval, co tam budu německy povídat. Po příchodu na úřad proběhlo pěkné uvítaní

Já: “Grüß Gott, Ich habe eine Reservierung“ (Dobrý den, mám rezervovaný termín)

Paní: “Grüß Gott, welche Zeit und Name?“ (Dobrý den, který čas a na jaké jméno?)

Já: „10 Uhr und ich heiße Michael Jurča“

Paní: „Ja, das passt. Hmm, das klingt wie ein slowakischer Name“

Já: „Aber es ist tschechischer“

Paní: „A máte ten papier so sebou a doklad?“

Já: konsternovaně stojím, že na mě někdo začal mluvit slovensky na Rakouském úřadu

Po tomto velkém překvapení a skoro kříšení ze šoku, jsem tedy vytáhnul své papíry, všechny v pořádku a tak jdu k přepážce za jinou paní (již mluvící plně německy), která se mnou už provádí registraci.

Během registrace jsem se dozvěděl, kam se dá v Grazu na oběd, nebo kde je muzeum čokolády. Byla mi zároveň udělena pochvala k mojí komunikaci v němčině, čehož si vážím a snad jsem se neupsal k půjče za půl milionu euro.